Diky za propagaci jiste dobre knihy o matematice. Matematika je v soucasnosti trochu podcenovana ac je dulezita.

Keith Devlin je puvodne predevsim matematickym logikem. Nekolikrat jsem se s nim v 70. letech setkal na Europskych Colloquiich o matematicke logice. Tvoril tvurci dvojici s genialnim Nemcem Jensenem (doufam, ze si jeho jmeno dobre pamatuji). Jensen objevoval a dokazoval tezke vety, neumel vsak ustne ani pisemne moc komunikovat, nejspis ho komunikace ani moc nezajimala. Tak to nejak sdelil Devlinovi a ten to pod jejich jmeny sepsal a publikoval. Na Colloquiu vsak o jejich "spolecnych vysledcich" prednasel Jensen, tu cest si vzit nenechal.

Timto nijak nechci snizovat matematicke kvality Devlina. Je vynikajici matematik, publikoval spoustu clanku a napsal radu knih. Je take dobry manazer a velmi komunikativni sympatak.

V roce 2002 Keith Devlin vydal knihu Millenium Problems, The Seven Greatest Unsolved Mathematical Puzzles of Our Time. Kniha pojednava o sedmi matematickych problemech, na vyreseni kazdeho z nich the Clay Mathematics Institute vypsal odmenu 1 milion US dolaru. Vypsani te odmeny bylo oznameno v kvetnu 2002 na setkani v Parizi. Kniha je moc pekne napsana, pomerne srozumitelne, jak to je jen mozne.

"At present, the only Millennium Prize problem to have been solved is the Poincaré conjecture, which was solved by the Russian mathematician Grigori Perelman in 2003."

Citace z Wikipedie.

"Když se autor zmiňuje o limitě a Karlu Weierstrassovi a Augustinu Cauchymu, měl se také zmínit o nejvýznamnějším českém matematikovi Bernardu Bolzanovi, který k rozvoji moderní matematiky v dané oblasti významně přispěl."

S timto zcela souhlasim. Bolzano byl genialni matematik, ktery neni dostatecne uznavan. Jeho kniha "Paradoxy nekonecna" vydana v r. 1851 je na svou dobu vynikajici, predbihajici dobu. Zda se, ze Bolzano by byl schopen zalozit intuitivni teorii mnozin. Neudelal to vsak, protoze narazil na jeji paradoxy. Takze intiitivni teorii mnozin zalozil az Cantor. Ten jeji spornost take znal, ale nenechal se ji odradit a paradoxum se jen vyhybal. Teprve pozdeji, matematici jako Godel, Bernays, Zermelo a Frankel vytvorili axiomaticke teorie mnoxin, ktere jsou snad bezesporne. Zatim v nich nikdo spor nenasel.