často se setkávám s dilematem co je důležitější - znalost cizího jazyka či matematiky...?

vypadá to na první pohled, že znalost cizího jazyka - zpravidla angličtiny - nabyla zejména v posledních 20 letech na významu pro budoucnost, zdá se , jakoby matematika pozbyla významu, který má zaslouženě během dějin lidstva. vždyť to byla vždy matematika, která posunovala lidstvo k tomu, kde se nachází dnes. bez znalostí matematiky by dodnes neexistovala spousta věcí. nejenom proto považuji znalost matematiky v určité úrovni jako důležitou pro všechny profese, znalost matematiky nám umožňuje v myšlení celou řadu věcí, které si ani neuvědomujeme. cizí jazyk se průměrně inteligentní člověk dokáže naučit během několika měsíců při pobytu v daném prostředí jazyka. s matematikou to tak snadné v žádném případě není a proto je třeba věnovat matematice zaslouženou pozornost. že matiku nemáme rádi, že matiku málo kdo umí učit, že matiku neumíme přednášet zajímavě, že se matematice vyhýbáme - to všechno jsou jenom civilizační následky naší lenosti a sice jsme lenosti a pohodlnosti přemýšlet. lidstvo si tak vybírá stále častěji i v řešení globálních problémů stále jednodušší cesty jejich řešení a proto jsme tam kde jsme. proč bychom taky přemýšleli, když už na škole nám umožnili, aby naše mozky zakrněli nad prostým mentorováním a učením se zpaměti spousty rádoby užitečných věcí...

Ano, ale tu matematiku znali v minulosti vsichni, nebo jen ti, kteri ji potrebovali? Ja jsem nikdy nepochopil, jak nekteri delaji s matematikou takove halo. Pokud ji clovek nepotrebuje k praci, nebo ke studiu, tak si opravdu v zivote vystaci s malou nasobilkou a tojclenkou. Ukazte mi, prosim, profesi, kde clovek denne potrebuje kvadraticke rovnice nebo dvojne a trojne integraly.

Tudiz s vami nesouhlasim. V dnesnim svete je opravdu potreba spis ten cizi jazyk nez vysetreni prubehu funkce.

Zaměstnavatelé se ozývají s tím, že absolventi škol často nic neumí a jsou líní. Proč myslíte, že je tolik nezaměstnaných mezi mladými lidmi?

Mozna proto, ze je rozdil mit neco nabiflovano a neco opravdu umet. Problem je pak v tom, kde ma takovy mlady clovek vzit praxi.

Souhlasim temer se vsim, snad jen s jednou vyjimkou:

Nekteri prumerni studenti skutecne mohou byti ti uspesnejsi. Skolni vzdelavani je dost komplexni a clovek, ktery v jednom oboru/predmetu vynika a pritom ostatni tak nejak prolejza je totiz prumerny student, ale pokud se nakonec venuje tomu oboru, ve kterym vynikal, tak v nem bude s velkou pravdepodobnosti velmi uspesny. Naopak student s pristupem sprta a kyblovou metodou(nalejt-zkouska-vylejt), muze mit treba cervenej diplom, ale nakonec bude na hranici pouzitelnosti.

Matematika by ale neměl být donucovací prostředek. Logika se dá rozvíjet i jinak a zkrátka existují lidé, jenž matematiku prostě nezvládají i přes hodiny jí věnované.....Někteří zase nemají nadání na jazyky tak vezmou matiku. Podle mě je současné uspořádání uspokojí všechny. Problém je ve výuce, ta má být přísná. i pro nematuranta z matiky by nemělo být snadné matiku zvládnout.

Matematika je velice jednoduchá. Hodně často slyším větu: "kdybych byl býval věděl, že je to tak jednoduché, tak bych tu kouli nedostal" . 

V tom to vězí. Učitelé to dětem jednoduše nevysvětlí. A z toho mám zase já prospěch.

"výuce, ta má být přísná"  .... no,.. spíš náročná a zajímavá,..

Myslim, ze vysledky matematiky jsou ovlivneny tim, ze rada studentu radeji vezme mensi zlo - matematiku, nez cizi jazyk, ktery treba vubec neumi. Precejenom je asi akceptovatelnejsi, pokud mam zadani v cestine, nez v hatmatilce, kde nepoznam ani jedno slovo.

Myslite? Za me, kdyz si konecne mohli studenti zvolit misto matiky jazyk, udelali to temer vsichni mi spoluzaci. Z matematiky jsem maturoval z cele tridy jen ja a jedna spoluzacka.

Problém vidím někde jinde. Podle mého názoru se IQ lidstva za poslední stovky let nezvýšila. Maturitu v minulosti mělo cca 10% obyvatel, nelze tedy očekávat, že dnes na maturitu stejné úrovně dosáhne 70% populace.

Vypadá to jakoby:  kvalita x množství  byla konstanta.

Před válkou byl gymnasista "pan student".  Dnes je díky vzdělávační inflaci "nikdo".

Chtělo by to zavést placené studium těch oborů, které jsou víceméně nepotřebné. Různá ta religionistika, sociologie, kunstgeschichte, cikánologie,.. a pod. 

I právníci by si měli studium PLNĚ zaplatit. Stát by mohl poskytovat půjčky. Takový právník, který bere 4000 na hodinu by to hravě zaplatil.

Studium inženýrských věd, medicíny a přírodních věd bych ponechal bezplatné a zavedl zase prospěchová stipendia.

Já jsem razantnější. Já bych ty nepotřebné obory prostě zrušila. Nějaké humanitární obory jsou však potřeba, nějaké bych nechala. Jaké, o tom by rozhodl parlament. Ale zpoplatnila bych všechny, proč zvýhodňovat jen některé. Stipendia ano.

Když jsem v r.1965 končil se ZDŠ a rozhodovalo se čím budem, kdo neměl na vysokou podle prospěchu tomu odpadlo rozhodování "na kterou". V tuto dobu chodily na školu náborové požadavky třeba na klempíře, soustružníky, zámečníky a jiných učebních oborů také na gymnázium a pod. s požadavkem na určitý stupeň znalostí žáků, většinou zase podle prospěchu. Pokud by se takový výběr jistým způsobem zdokonalil, nemělo by docházet k tomu že student na vysoké škole nezvládne základy nejenom matematiky. Dnes se může na školu přihlásit každý a podle toho to také vypadá. Řekl bych že úroveň vzdělanosti se zhoršuje. Je to znát i na zdejších diskusích.

Hezký den

V Bavorsku právě proběhly maturity.

Matematika:  Differentialní a integrální počet, konkrétně třeba najděte funkci, polynom 5 stupně, symetrická podle (0,0),  která prochází bodem A, v bodě B má maximum, v bodě C má Wendepunkt (jak se to řekne česky ?  Mění se zakřivení křivky, zleva do prava nebo opačně..)

a  taky spočítejte plochu mezi dvěma křivkama.  Nic náročného.

Potom linearní algebra:  vektory, přímky a roviny v prostoru. Hezká úloha třeba: letadlo letí z bodu A  vektor letu a, v bodě B je radar s dosahem 80km. Jak je dlouhá dráha, kterou letadlo proleti v dosahu radaru ?  Taky jednoduché.

Nakonec trochu stochastiky, binominální rozdělení, hledání v tabulkách,..

My měli lehčí maturitu, v 60. letech

Tak kromě binomické věty, možná, a vektorů, ale jen v rovině, by tohle naši maturanti nezvládli.

Za posledních 20 let se ve školství soustavně pracovalo na odstraňování překážek. Někde to prospělo, někde to bylo fatální. Dovolili zakládat střední soukromé školy, aniž by se tvrdě stanovila laťka kvality, a to pro všechny. Důsledkem je, že střední školu s maturitou má kdekdo a ještě bez námahy. Odstranily se kádrové překážky, což je dobré, ale další usnadńování bylo zbytečné. Moji rodiče pracovali celý život s vidlema u dobytka, ve straně nebyli. To byla pro mne náramná motivace, nic jsem nedostala zadarmo.

Na VŠ studia se za komančů lépe dostávalo tím technicko-matematickým směrem. Tam totiž ta protekce tak nebujela. Dlouho ještě např. v Německu přežíval mýtus o kvaliě českého technického vzdělání (osobně zjištěno). Dnes to směřuje spíš s kopce.