Jsem kvalifikovaný učitel matematiky a deskriptivní geometrie. Učil jsem jen krátce od září 1985 do 31. 12. 1989. Celkem jsem učil na dvou vojenských školách a jednom středním odborném učilišti.
Doplacím do dnes na nízké platy učitelů, protože jsem invalidní důchodce a tak se to promítá do invalidního důchodu. Když jsem odcházel ze školství, měl jsem cca 2200 Kč čísté mzdy, vzhledem k tomu, že platy a ceny jsou dnes zhruba na desetinásobku, je to v přepočtu na dnešní platy cca 22 tis. Kč čistého. Průměrná hrubá mzda učitele je dnes údajně 28 tis. Kč.
Před tzv. sametovou revolucí bylo školství na prvním místě mezi resorty, pokud jde o kvalifikovanost a na 17. místě, pokud jde o mzdy. Nenahlédl jsem do statistické ročenky ČSÚ, podle mých zkušeností se nedá příliš spoléhat na to, co napíši novináři. Kdybych měl dostat nějaký honorář, dal bych si s příspěvkem více práce.
K sepsání tohoto příspěvku mě ale přiměl diskusní příspěvek uživatele, který pod článek o zvýšení platů učitelů napsal, že doufá, že učitelé budou pracovat 5 dnů v týdnu, 40 hodin týdně a budou mít jako ostatní populace 4 týdny dovolené.
Jen naprostý ignorant si může myslet, že pracovní doba učitele je 20 hodin týdně po 45 minutách za vyučovací hodinu. To je jen přímá pracovní doba učitele, kdy vyučuje. Vedle toho má pedagogický dozor o přestávce, ve školní jídelně, supluje, připravuje se na vyučování, chodí na porady, jedná s kolegy či nadřízenými, rodiči, vzdělává se, účastní se schůzek s rodiči.
Nejvytíženější mezi učiteli jsou učitelé matematiky a mateřského jazyka kvůli velkému počtu písemných prací. Když jsem pracoval jako učitel, bylo standardní, že se první den absence kolegy suplovalo zdarma. Tyto hodiny odsuplovali mladí orlové, aby se zalétali. Další dny suplovali „staré mázy“, aby si vydělali na důchod. Dnes se údajně veškeré neaprobované suplování provádí zdarma. Navíc jsem ještě vedl zdarma kroužek výpočetní techniky a každý týden jsem jednu hodinu vedl zdarma doučování pro slabší žáky.
Když se podíváme na platy učitelů, jsou proti většině vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců poměrně nízké, jak to vypadá s prestiží učitelského povolání?
Podívejte se na tabulku české škály prestiže povolání z knihy prof. Jana Průchy, DrSc. Moderní pedagogika, 5. vydání, Portál, Praha, 2013, str. 187:
Pořadí Profese bodové hodnocení
- lékař na poliklinice 79,2
- ministr 77,9
- docent, profesor na VŠ 76,8
- vědec 72,2
- ředitel podniku 71,4
- právník, advokát 66,3
- učitel na ZŠ 63,3
Jaká je tedy pracovní doba učitele? Ocituji knihu prof. Průchy. Kolesnikov (1985) zjistil u ruských učitelů matematiky a mateřského jazyka 56,9 hodin týdně. Pokud jde o výzkum českých učitelů, jejich pracovní zátěž a psychické poruchy zkoumala v 80. letech Langová a Kodym a kol. A byly zveřejněny v knize Psychologie činnosti a osobnosti učitele, 1987.
U nás trvá příprava učitele na svoji profesi 5 let, po absolvování fakulty začíná okamžitě učit a má běžný úvazek. V Německu, konkrétně v Bavorsku, je vysokoškolská příprava pro výkon učitelského povolání 7,1 roku nejdelší ze všech oborů. První část probíhá na univerzitách. Druhá fáze je bezprostřední přípravou na učitelské působení ve škole. Probíhá v tzv. studijních seminářích nezávisle na univerzitě, trvá dva roky a končí druhou státní zkouškou (Průcha, str. 208-209).
Jiným aspektem práce učitele je stres. Řada analýz byla prováděna v bývalém NDR a SSSR. Podle výzkum Buhra trpělo neurotickými potížemi 8,3 % u učitelů s praxí 1-10 let, u učitelů s praxí 20 let a více je to již 31% učitelů. (Průcha, str. 229). Největší stres prožívají nejúspěšnější učitelé. (Průcha, str. 232)
Karel Vašíček, pravý doktor přírodních věd.
