Výročí narození matematika Alana Turinga, utajovaného hrdiny 2. světové války,

Výročí narození matematika Alana Turinga, utajovaného hrdiny 2. světové války, pár slov o Antonínu Svobodovi čsl. průkopníku počítačových technologií světového významu  A.  Turing – otec moderních počítačových technologií.

Výročí narození matematika Alana Turinga, utajovaného hrdiny 2. světové války, pár slov o Antonínu Svobody, čsl. průkopníka počítačových technologií světového významu.

Alan Turing – otec moderních počítačových technologií se narodil před 110 lety. Zasloužil se zřejmě o krácení 2. světové války. Antonín Svoboda se narodil 1907 a zemřel 1980.

Nemá cenu se pokoušet psát více o životě Alana Turinga, jeho životopis je na Internetu

https://www.denik.cz/ze_sveta/alan-turing-matematik-sifra-kod-enigmy-gay.html

https://cs.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing

V angličtině na Mac Tutor History of Mathematics Archive v angiičtině

https://mathshistory.st-andrews.ac.uk/Biographies/Turing/

Životopis Antonína Svobody je na webu

https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Svoboda

O Alanu Turingovi vyšla česky kniha Muž, který věděl příliš mnoho.

Nedávno vyšlo její 2. vydání

David Leavitt: Muž, který věděl příliš mnoho. Alan Turing a první počítač. Dokořán a Argo, Praha 2007, 270 str., váz. ISBN 978-80-7363-086-7

Alan Turing je odborné veřejnosti známý jako jeden ze zakladatelů počítačové vědy. Byl ovšem především matematik a logik. Knihu o něm napsal David Leavitt absolvent angličtiny na Yaleově univerzitě. Kniha mě zaujala svojí čtivostí, je to strhující vyprávění o životě, díle a smrti vědce, který je dnes považován za jednoho z 20 nejvýznamnějších vědců 20. stol. Turing se narodil 23. června 1912 a 8. června 1954 spáchal sebevraždu požitím otráveného jablka. Přínos Turinga, který je autorem Turingova stroje a testu, pro počítačovou vědu byl snižován a jeho myšlenky si přisvojil John von Neumann, po němž je pojmenována von Neumannova koncepce počítače. Nepříliš dlouho je znám hlavní podíl Alana Turinga na prolomení šifry německého šifrovacího přístroje Enigma v době 2. světové války. Také toto období jeho života je v knize zachyceno.

Turing byl tak trochu exot a nedbal příliš na společenské konvence. Nosil např. Kalhoty zavázané provázkem místo pásku. Navíc byl homosexuál a v době, která mu nepřála, se s tím prakticky netajil. A nakonec byl za homosexualitu odsouzen.

Svoji představu stroje, který dne nese jeho jméno, nastínil Turing v článku On computable numbers, with an application on the Entscheidungsproblem (O vyčíslitelnosti s ohledem na problém rozhodnutelnosti) v roce 1937. V tomto článku tak Turing vyřešil problém rozhodnutelnosti a zasadil ránu Hilbertovu program. Turingův učitel Max Newmann o tom napsal v pamětech, které napsal po Turingově smrti:

Cílem Hilbertova programu v otázce rozhodnutelnosti bylo ve 20. a 30. letech nalezení obecného postupu aplikovatelného na jakýkoliv matematický výrok vyjádřený symbolickou formou, který by dokázal rozhodnout, zda je daný výrok pravdivý či nikoliv.

Ránu těmto snahám zasadil 1931 brněnský rodák Kurt Goedel větou o neúplnosti. (více o tom v knize Rebecci Goldstein Neúplnost, o níž jsme již v Matematice, fyzice, informatice psali).

Kniha obsahuje mnoho odkazů na další literaturu o Turingovi a dalších postavách příběhu, z nichž některé vyšly i česky. erý věděl příliš mnoho“ si, myslím, mohou přečíst i studenti, kteří mají zájem o matematiku a informatiku, proto by neměla chybět ani ve školní knihovně. Další informace mohou zájemci najít na Internetu www.turing.org.uk a www.turingarchive.org a o tiché válce šifer za 2. světové války na www.bletchleypark.org.uk

O dějinách informatiky vyšly česky knihy Dějiny informatiky (tato kniha byla v běžné distribuci) a kniha Jaroslava Folty „Vývoj výpočetní techniky“ (kniha nebyla v běžné distribuci, mám poslední výtisky)

O Antonínu Svobodovi vyšel česky jeho stručný životopis George J. Klír, Petr Vysoký: „Počítače z Loretánského náměstí. Životopis Antonína Svobody“, cca 65 stran. Anglicky vyšla kniha „Memorable Idfeas of Computer School: The ife and Work of Antoní Svoboda, jejímž autorem byl profesor George J. Klír. O česky vydané knize o Antonínu Svobodovi jsem v minulosti v nějakém médiu referoval, bohužel jsem článek na svém počítači nedohledal.

Friedrich Naumann: Dějiny informatiky, Od abaku k internetu. Academia, 2009, Praha, 422 str., váz. ISBN 978-80-200-1730-7.

Počítače dnes používá prakticky každý, o jejich historii znají podrobnosti jen zasvěcení. Jejich historie je podstatně delší, než si většina uživatelů myslí. Kniha Friedricha Naumanna může tuto mezeru ve znalostech zaplnit. Kniha má 12 kapitol, jmenný rejstřík a seznam literatury. Zachycuje počítání a pomůcky používané pro počítání od pravěku do současnosti. Není to tedy jen historie moderních elektronických počítačů. Autor popisuje různé číselné soustavy, abaky, počítadla, vrubovky, mechnické kalkulátory Pascala, Schickarda, Leibnize a dalších tvůrců, logaritmické pravítko. Vedle dalších obecně známých konstruktérů Babbage, děrnoštítkového systému Holleritha, je zde např. informace o Leupoldovi, německém matematikovi, konstruktérovi a autorovi, který v 18. stol. nejen sestrojil vlastní kalkulačku, ale sepsal dvě velká a významná díla: Theatrum arithmetico-geometricum a Theaatrum machinarum, 2. dílo bylo přeloženo do ruštiny. Tento autor mě zaujal a našel jsem na Internetu elektronické verze. Hlavní dílo Leupolda je na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Theatrum_Machinarum_%28Leupold%29_p_001.jpg

¨

Dílo Theatrum arithmetico-geometricum v PDF je na http://www.archive.org/details/theatrumarithmet00leup

Autor knihy popisuje i nástroje a vynálezy na zpracování a přenos informací: telegraf, telefon, historii elektronek a tranzistorů a integrovaných obvodů. Autor má vynikající znalostí německé historie informatiky, ale líčí i historii v jiných zemích. Samozřejmě vedle USA, která je dnes velmocí, také Velké Británie, Francie, Japonska, bývalých socialistických zemí a dalších evropských zemí. Byl jsem zvědavý, zda se zmíní o českém průkopníkovi IT Antonínu Svobodovi, autor samozřejmě nezapomněl a zmiňuje se o něm jako autorovi prvního teoretického díla o počítači. Naumann samozřejmě nemůže nepopisovat historii IBM, Microsoftu, Apple a dalších firem, ale také historii Internetu. Německého konstrukéra Konrada Zuseho líčí jako tvůrce prvního reléového počítače na světě. Občas se uvádí jako první počítač ten, na jehož se podílel britský matematik Alan Turing, který sloužil pro dešifrování německého šifrovacího přístroje z 2. světové války Enigmy. Tato historie byla až do 70. let utajovaná a počítač byl zřejmě po válce rozebrán.

Kniha obsahuje celou řadu obrázků, fotografií kalkulátorů či počítačů a portétů tvůrců a konstruktérů. Škoda, že seznam literatury neobsahuje seznam původní historických děl či odkaz na eventuální elektronickou podobu.

Hlavní dílo Leupolda je na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Theatrum_Machinarum_%28Leupold%29_p_001.jpg

¨

Dílo Theatrum arithmetico-geometricum v PDF je na http://www.archive.org/details/theatrumarithmet00leup

Bohužel je to sken zřejmě původního vydání a je to ve švabachu, takže to je pro mě obtížně čitelné, kdybych objevil nějaký moderní text, nebo překlad do jiného jazyka, tak bych pár stránek přeložil.

Hledal jsem na Internetu i díla Leibnize a toto je výsledek. Sebrané spisy Leibize: informace v ruštině jsou na: http://monada2006.narod.ru/Doc/Leibnitz_t1.htm

Spisy Leibnize v ruském vydání by měly být na http://www.i-text.narod.ru/lib-f.html

Našel jsem na ruském Internetu v PDF sebrané spisy Leibnize v PDFv sedmi dílech, které byly ve francouzštině, ale stáhl jsem si jen poslední čtyři, další stahování bylo placené a protože jsem si neuložil odkaz, nemohu teď webové stránky znovu nalézt, nicméně, pokud by měl někdo zájem umístil bych na svých webových stránkách odkaz na úložiště, kam bych uložil PDF, které jsem si sám stáhl. Další stránka, na kterém jsou některá díla Leibnize je http://www.gutenberg.org/browse/authors/l#a7168

České vydání knihy recenzoval Dr. Ing. Lubomír Soukup, který často doplňuje či opravuje autora a odbornou revizi provedl Prof. Milan Mareš. Vedle této knihy bych zmínil knihu Jaroslava Folty Vývoj výpočetní techniky, která je stručnější a má skromnější provedení. Psal jsem o ní v časopisu Moderní vyučování.

Kniha je vhodná nejen pro učitele informatiky, či programátory, ale je to titul vhodný i do školní knihovny pro potřeby studentů

Vašíček Karel

Jaroslav Folta: Vývoj výpočetní techniky, Praha, 2005, brož., 128 str.

Jaroslav Folta, je přední historik exaktních věd, pracovník Národního technického muzea. O historii výpočetní techniky se zajímá od 70. let. Od té doby shromažďoval materiály pro tuto knihu. Kniha má 10 kapitol, doslov, seznam literatury a jmenný rejstřík. Kniha je to stručná, ale obsahuje informace o vývoji výpočetní techniky v celé řadě zemí. Začíná manuálními počítadly, vrubovkami a abaky a pokračuje Pascalem, Schickardem, Babbagem aj.

Nechybí zmínka o historii v našich zemích a zásluhách Antonína Svobody na vývoji IT a některé přínosy i pro celosvětový vývoj. Bohužel Svoboda a celá řada jeho spolupracovníků emigrovala na Západ a tam pokračovala ve své práci. Z knihy se také čtenář dozví, že neúspěšný kandidát na funkci českého prezidenta, Jan Sokol, kterého veřejnost zná jako politika, bývalého ministra školství a filozofa, který je však původním povoláním matematik, se podílel na vývoji jednoho operačního systému pro počítač vyvíjený v Československu.

O vývoji ve Spojených státech (John von Neumann aj.) a Británii (Alan Turing aj.) je širší odborná veřejnost dobře informovaná a zná určitě také jméno Zuseho, průkopníka z Německa. O vývoji v některých zemích (Francie, Rakousko, Švýcarsko, severské země, Sovětský svaz, Německo, Čína, Japonsko) o němž se také zmiňuje autor této knihy, se toho u nás většinou příliš mnoho neuvádí.

Seznam literatury je stručný, autor se zmiňuje i o webových zdrojích, ale neuvádí je, což je škoda. Pro většinu čtenářů, zájemců o výpočetní techniku a její historii je rovněž škoda, že kniha není v běžném prodeji a tak se o ní dozví jen část veřejnosti .

V knize je mnoho obrázků a diagramů a tabulek a portrétů tvůrců výpočetní techniky. Bohužel kniha je černobílá a tak nejsou obrázky příliš kvalitní. V roce 2007 se v celé řadě médií objevila zpráva o mechanickém počítači, pocházejícím z antiky, který byl vyloven lovci mořských hub roku 1900 v antickém vraku lodi u ostrova Antikythéry a který zřejmě pocházel z doby kolem roku 80 př.n.l. Sloužil zřejmě astronomickým výpočtům a podle názoru odborníků předběhl dobu až o 18 stol. Článek o něm vyšel již roku 1959 v Scientific American a na přelomu listopadu a prosince 2006 se o něm konala vědecká konference v Aténách. Více viz Injournal (příloha Hospodářských novin) 2. ledna 2007, str. 10-11.

Napsal Karel Vašíček, [e-mail]

Psáno pro Moderní vyučování, zveřejněno v čísle 1/2008, str.22.