Koronavirus – den 170. a Bělorusko po volbách

Na začátku epidemie jsem několik týdnů komentoval celou situaci. Nyní se vše vrací tak trochu na začátek, tedy znovu se zavádějí některá opatření, tak jsem se rozhodl, že občas přijdu s nějakým komentářem.

Na konci února jsem varoval, že epidemie, která k nám nevyhnutelně přijde, bude mít katastrofální ekonomické a zdravotnické následky. Někteří mě nazývali bláznem, který chce zavést stanné právo, psali, že si nenechají zkazit dovolenou v Itálii kvůli koronaviru atd.

Roušku jsem nosil dříve než byla povinná, protože jsem ji považoval za jednoduché opatření, bez ohledu na výsledky pozdějších studií, které to potvrdily. Dostalo se nám úšklebků od některých spoluobčanů, kteří vždy vědí všechno nejlépe. Někteří z nás dodržují některá nařízení, jen pokud jim někdo stojí za zády, pokud možno s koltem. Platí to i o našich spoluobčanech, kteří se rozhodli, že si dobrovolně zkrátí život tím, že kouří. Na zastávkách je kouření zakázáno, což je nám nekuřákům „prd platné“, protože naši kuřáci nás obtěžují i nadále. Soudím, že mělo být dávno zakázané kouření na veřejnosti. Urputný „bojovník proti nikoterorismu“ „geniální politik“ Jarda Kubera už to má za sebou. Zkrátil si život přesně o těch deset let, takže nic nebrání tomu, aby se protikuřácká opatření zpřísnila.

Ale vraťme se ke koronaviru. Někteří se rychle oklepali a vesele šíří bláboly, že ta epidemie je mediální bublina. Nic to přece není, je to jako chřipka a na tu se také umírá.

160 tis. mrtvých ve Spojených státech se někomu jeví asi jako docela málo, tam vládne „demokraticky zvolený prezident“, namyšlený trouba Donald Trump, který stejně jako někteří jeho předchůdci, se domnívá, že má právo poučovat celý svět. Stejně jako pošuk ve Velké Británii, který se domníval, že se mu nemůže nic stát. Horko těžko nemoc přežil. Chtěl jsem je uvést jako příklad, jaké politiky generují demokratické volby.

Podívejme se k nám, do našich luhů a hájů. Demokratická opozice kritizuje vládu, že „nemá strategii“, že zavádí opatření chaoticky. Zní to opravdu dobře z úst těch, kteří v březnu protestovali proti zákazu účasti diváků na biatlonu v Novém Městě na Moravě. Přijelo by k nám 100 tis. Diváků z Itálie, Rakouska, Francie a Německa a dnes by to možná u nás mohlo vypadat jako v Itálii či Švédsku. Tam se rozhodli „neničit ekonomiku“ a stavěli na dobrovolném dodržování zásad. Ve Švédsku mají dnes cca 6 tis. mrtvých. Ekonomiku stejně nezachránili.

Jaké politiky generuje náš demokratický systém.Ukázkou je hejtmanka Jermanová, která se s manželem na krajské úřadě chová jako absolutistický panovník. Moje auto, naše auto atd.

Během pandemie se u nás psalo, jak v Číně ostrakizují lékaře a novináře, kteří psali nebo upozorňovali na nebezpečí. Jak se chová Jermanová? Na záchranářku, která veřejně kriticky vystupovala a upozorňovala na nedostatek ochranných pomůcek, poslala policii. Protože byl vyhlášen stav nouze, vyšetřoval záchranářku protiteroristický odbor. Dnes jsme se dočkali výlevu zhrzeného manžela hejtmanky, který nazval Martina Kupku buzerantem. Nevidím příliš velký rozdíl mezi politiky ODS a ANO, nicméně Jermanovy děsí představa, že skončí zlaté časy, „moje auto, naše auto“ atd. Paní Jermanová není až moc náročná, co se týká výběru životního partnera. Manžel asi přílišnou inteligencí nevyníká, prý je to kadeřník.

Teď krok stranou, podívejme se do Běloruska. Zdá se, že brzo skončí poslední diktatura v Evropě. Myslím, že to nebude nic jednoduché. Lukašenko se právem obává, že skončí ve vězení. Obávám se, že se bez boje nevzdá. Pokud pošle proti vlastním lidem vojáky, jsem zvědavý, jak se zachovají. Když vypuklo povstání v Sýrii a Asad poslal vojáky proti lidu, domníval jsem se, že nebudou střílet do bezbranných občanů. Mýlil jsem se, konflikt dodnes nemá konce.

Oči lidí v Bělorusku se dívají se s nadějí k Západu, jen jestli si nedělají velké naděje, že se budou mít nějak lépe. Před 30 lety jsme měli velká očekávaní, které se ne  zcela naplnila.

Máme svobodu, demokratická média, která by měla dohlížet na naši demokracii. Znáte to, „sedmá velmoc“, „třetí pilíř demokracie“ atd.

Uvedu jeden malý příklad novinářské etiky v praxi. Kolega měl opravnu malých spotřebičů. Novinář si u něj nechal opravit přistroj. Když mělo dojít k placení, řekl novinář: „Já Vám nezaplatím, já s Vámi udělám do našich novin rozhovor“.

Jiný příklad hovořící o kompetentnosti našich redaktorů v České televizi. Zprávařka četla, že nějaký vědec spolupracuje s Ústavem Maxe Plancka. Přečetla to, jak viděla, tedy i s tím „C“. Nevím, třeba vystudovala nějakou zahradnickou školu, kde neměla ani matematiku, ani fyziku.

Z Pardubic

pravý doktor přírodních věd