Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Keith Devlin Jazyk matematiky. 2. vydání

12. 11. 2016 16:57:22
Kniha se snaží přiblížit zvídavým čtenářům podstatu matematiky. To je dost odvážné, neboť, jak se tvrdí v knize, v roce 1900 bylo možno shrnout matematické znalosti do 80 knih, dnes jsou to statisíce

Překlad Jan Švábenický, váz. s přebalem, 130 x 200, 344 stran, 110 ilustrací, 389 Kč, ISBN 978-80-7363-364-6, ISBN koeditora 978-80-257-0494-3, EAN 9788073633646, řada Aliter, vydání 2, poprvé vyšlo 11.10.2011, 1. dotisk 20.09.2016.

Kniha se snaží přiblížit zvídavým čtenářům podstatu matematiky. To je dost odvážné, neboť, jak se tvrdí v knize, v roce 1900 bylo možno shrnout matematické znalosti do 80 knih, dnes jsou to statisíce.Přesto stojí za to přiblížit širší veřejnosti moderní matematiku.

Autor (profesor na katedře matematiky Stanfordské univerzity) prokázal široké znalosti a nesporný literární i popularizační talent. Kniha je rozdělena do osmi kapitol, předmluvy a úvodu a rejstříku a barevné přílohy. Příjemně mě překvapila forma a vzhled knihy, která je vázaná. Úvod patří právem starověké matematice tedy Pythagorovi, Euklidovi a jeho Základům a prvočíslům. Samostatné kapitolky patří zakladatelům moderní matematiky Gaussovi a Fermatovi. U něj se zmiňuje o Malé a Velké Fermatově větě. Druhá kapitola je o principech uvažování a důkazech. Tady myslím autor přestřelil, neboť přeceňuje schopnosti čtenářů. Sám jsem učitel matematiky a ani na VŠ jsem neměl základy logiky a vysvětlování autora mi připadá dost náročné. Myslím, že pro širší veřejnost bude těžko stravitelný hlavně způsob výkladu Aristotelovy logiky nebo Booleovy logiky. V podkapitole o Kurtu Gödelovi mohl překladatel uvést, že se tento jeden z nejvýznamnějších světových matematiků 20.stol. narodil v Brně. Za zajímavou pro mě osobně považuji zmínku o matematické lingvistice, o které jsem dosud téměř nic nevěděl. Zároveň jsem si potvrdil některé postupy, které jsem používal při amatérské analýze časopiseckého textu. Pěkný je naopak výklad integrálního počtu a součtu nekonečné řady, trochu naivní mi připadá charakteristika inverzní funkce jako funkce, která původní funkci anuluje. Když se autor zmiňuje o limitě a Karlu Weierstrassovi a Augustinu Cauchymu, měl se také zmínit o nejvýznamnějším českém matematikovi Bernardu Bolzanovi, který k rozvoji moderní matematiky v dané oblasti významně přispěl. ́V další kapitole o geometrii překladatel v podkapitole o projektivní geometrii přeložil pojem, který se v češtině zpravidla překládá jako dvojpoměr, jako křížový poměr. Širší veřejnost má zde možnost se seznámit s neeukleidovskou geometrii a její historii. V kapitole o teorii grup pak používá pojem polynomiální rovnice, který znám ze školy jako algebraická rovnice. Nejzajímavější pro mě byla část o topologii, kde kromě zmínky o teorii grafů, je také zmíněna teorie uzlů, kterou jsem do té doby neznal. Poslední dvě kapitoly jsou o teorii pravděpodobnosti a vesmíru potažmo fyzice. Vzhledem k tomu, že nejsem fyzik, byl pro mě obtížný výklad teorie elektromagnetického pole a teorie relativity.

Kniha pomůže zvýšit povědomí širší veřejnosti o matematice u vzdělanější části populace a proto je užitečná. Matematika nám dává oči, kterými můžeme spatřit to, co by našemu zraku zůstalo jinak skryto, píše se na zadní straně obálky knihy. I když autor většinou nejde za hranici středoškolského nebo max. vysokoškolského kurzu matematiky, je kniha určitě užitečná, protože čtenáře seznamuje s historii jednotlivých matematických myšlenek, navíc jsem se řadu věcí z ní dozvěděl, i když mám matematické vzdělání. Na kvalitě knihy se podílel i výborný překlad Jana Švábenického. Co mně však chybělo byl seznam použité literatury.

PRAVÝ doktor přírodních věd Karel Vašíček

Autor: Karel Vašíček | sobota 12.11.2016 16:57 | karma článku: 13.35 | přečteno: 444x

Další články blogera

Karel Vašíček

zateplime, usetrime, nebo ne? REecall

Před nějakou dobou jsem na tomto místě zveřejnil příspěvek, že jaksi energetické úspory jsou nesmysl. Někteří čtenáři, evidentně funkčně a numericky negramotni psali v diskusi pod mým příspěvkem, jak to, že si já, jako pravý dokto

22.3.2017 v 16:51 | Karma článku: 23.27 | Přečteno: 1130 | Diskuse

Karel Vašíček

Simon Singh: Kniha kódů a šifer. Utajování od starověkého Egypta po kvantovou kryptografii

Druhá kniha britského autora zřejmě indického původu předčí jeho první knihu Velká Fermatova věta. Autor je vzděláním fyzik, který pracoval pro BBC, a věnuje se popularizaci vědy. Kniha líčí tajemnou a utajovanou historii kryptogr

21.3.2017 v 22:12 | Karma článku: 11.59 | Přečteno: 319 |

Karel Vašíček

Zateplíme, ušetříme, nebo ne?

Před nějakou dobou jsem na tomto místě zveřejnil příspěvek, že jaksi energetické úspory jsou nesmysl. Někteří čtenáři, evidentně funkčně a numericky negramotni psali v diskusi pod mým příspěvkem, jak to, že si já, jako pravý dokto

19.3.2017 v 21:19 | Karma článku: 36.84 | Přečteno: 2443 | Diskuse

Karel Vašíček

Architekt Milunič a „Tančící dům“

V těchto dnech se opět medializuje příběh architekta Miluniče, který vyprojektoval s Gehrym tzv. Tančící dům“.

28.11.2016 v 14:45 | Karma článku: 11.01 | Přečteno: 869 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Supratekutá Schrödingerova kočka

Znáte Schrödingerovu kočku, která je současně živá i mrtvá? Je to vděčný fyzikální příklad. Není ale nesmyslný? Kvantové efekty totiž už od velikosti velkých molekul mizí. Ale jedna možnost, jak získat kvantovou kočku existuje.

25.9.2017 v 9:06 | Karma článku: 12.41 | Přečteno: 408 | Diskuse

Dana Tenzler

Jak bude vypadat srážka naší Galaxie s galaxií v Andromedě?

Co uvidí naši potomci na nočním nebi? Uvidí vůbec něco, co srážku prozradí? Poškodí je střet s galaxií v Andromedě? (délka blogu 3 min.)

25.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 18.71 | Přečteno: 362 | Diskuse

Dana Tenzler

Těžba nerostů na asteroidech – sen nebo realita?

Pod pojmem asteroid si jistě většina z nás vybaví hrozivého obra, schopného jedním úderem vyhladit většinu naší civilizace. Některé asteroidy by ale mohly být opakem. Mohly by se zasloužit o náš blahobyt. (délka blogu 5 min.)

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.62 | Přečteno: 418 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 4. „Šialene dlhý“ vek Zeme ako dôsledok ďalších metód

Po rozbore metódy rádioaktívneho uhlíka pristúpime k ďalším dvom metódam - draslík-argón a urán-olovo, na stanovovanie veku od miliónov až po miliardy rokov. Preskúmame polemiku okolo datovania hory Sv.Heleny.

20.9.2017 v 17:14 | Karma článku: 7.06 | Přečteno: 205 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 3. Problémy a pochybnosti o rádiouhlíkovej metóde

V predchádzajúcom článku sme stručne zopakovali a zhodnotili metódu rádioaktívneho uhlíka pri určovaní veku v geochronológii. Aké sú teda konkrétne pochybnosti o tejto metóde?

19.9.2017 v 21:13 | Karma článku: 8.08 | Přečteno: 263 |
Počet článků 119 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 909
Učitel, již bývalý, programátor, již bývalý, důchodce, stále, vydavatel, který se tím spíše baví, protože matematika není oborem, do kterého by hrnuli, kteří by si chtěli narejžovat, majitel jednoho z 20 či 25 tisici internetových obchodů, www.eukleides.cz/store, internetový milionář nejsem a nebudu


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.