Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Anketa s psychiatry o reformě psychiatrie

3. 02. 2013 11:40:00
Každý třetí Evropan alespoň jednou vyhledá pomoc psychiatra. Psychiatrická péče je velmi nákladná, protože nemoc v řadě případu postihne mladé lidi na začátku kariéry, mnohdy i během studia. Léčba je spojena s dlouhodobými, často opakovanými pobyty v nemocnici, invalidizací pacientů a jejich celoživotními problémy. Česká republika je podle informací, které se zveřejňují, na předposledním místě před Slovenskem, co se týká výdajů na psychiatrii ze zdravotnického rozpočtu.


10. 10. 2012 jsem se zúčastnil happeningu před Ministerstvem zdravotnictví za reformu psychiatrické péče. V polovině listopadu jsem se zúčastnil konference o sociální psychiatrii.

Tehdy mě napadlo oslovit významné psychiatry, kteří realizují služby komunitní psychiatrie, a kteří podle mého názoru mají schopnost něco v této době ovlivnit.

Oslovil jsem psychiatry Petra Hejzlara, Martina Jarolímka, Jana Stuchlíka, Juraje Rektora, Ondřeje Pěče. Nesehnal jsem kontakt na pana Jana Pfeiffera.

Jediný, kdo mě odpověděl, byl pan Petr Hejzlar. Rozhodl jsem se dále neotálet a zveřejnit otázky a odpovědi, které mi poskytl

Můžete napsat v několika větách něco o historii psychiatrické péče v ČR a o její transformaci po roce 1989

Historie psychiatrické péče v Čechách a na Moravě má zhruba 230 let. Popsat ji v několika větách je dosti obtížné. Zkusím to velmi zjednodušeně, telegraficky. Zaměřím se spíš na organizaci péče než teoretické pozadí a nástroje léčby – ty se k nám ze světa dostávaly bez výraznějšího zpoždění.

- Konec 18. století a první polovina 19. století: v nejrůznějších chudobincích a „sociálních zařízeních“ – azylech vznikají oddělení pro duševně choré, zavádějí se programy, jak tyto nemocné zabavit, udržet v klidu, naučit pracovat – tzv. morální přístup

- Druhá polovina 19. St. a první třetina 20. St. – vznik specializovaných ústavů pro choromyslné projektovaných jako světy samy pro sebe, s polnostmi, manufakturami atp. – dnes jim říkáme psychiatrické léčebny

- Dvacátá a třicátá léta 20. St. etablování psychiatrických klinik při univerzitách a lékařských fakultách

- Po druhé světové válce – vznik několika psychiatrických oddělení ve všeobecných nemocnicích a postupné vznikání psychiatrických ambulancí mimo největší města (jejich počet od té doby postupně mírně narůstá)

- Šedesátá a sedmdesátá léta 20.st. – pronikání psychoterapie, zakládání terapeutických komunit, denních stacionářů, psychoterapeutických programů i v některých léčebnách

- Devadesátá léta – skokový nárůst počtu ambulancí, redukce lůžek v léčebnách cca o 20%, vznikání sociálních služeb pro dlouhodobě duševně nemocné

Napište pro čtenáře pár slov o sobě, činnosti organizace, ve které pracujete. Jak hodnotíte Vaši práci,. co se Vám podařilo a co nikoliv?

Zaměstnání mám dvě. Jako psychiatr se v pardubické nemocnici věnuji pacientům v denním stacionáři a v ambulanci. Snad se mi daří citlivě kombinovat psychoterapii a farmakoterapii a taky odolávat rutině a vyhoření. Co se mi nedaří by asi museli popsat spíše mí pacienti než já sám.

Dále pracuju jako ředitel neziskovky Péče o duševní zdraví, která poskytuje sociální služby hlavně pro lidi s psychózami. Daří se mi organizaci rozšiřovat, aby její služby byly co nejvíce dostupné. Taky si myslím, že se nám daří podporovat profesionální rozvoj našich zaměstnanců – začínali jsme na zelené louce bez tradice a vychovat profesionála trvá nejmíň deset let, proto mám radost, když řada mých kolegů sociálních pracovníků profesionálně zraje. Nedaří se mi rozšířit týmy působící ve sdružení o zdravotní psychiatrické sestry.

Nakolik se podle Vašeho názoru podařila transformace české psychiatrie, Považujete současný stav financování psychiatrie za přijatelný?

Žádná transformace zatím neproběhla. Rozšíření sociálních služeb, které dříve nebyly, nelze považovat za transformaci. Otázka financování je složitější. V zásadě máme dva zdroje – veřejné zdravotní pojištění a dotace na sociální služby. Celá oblast je tím uměle rozdělena na dvě části a to přijatelné není.

Česká republika by měla požádat o peníze na transformaci psychiatrické péče v ČR. Kam by podle Vašeho názoru měly prostředky především směřovat?

Na vybudování silných multidisciplinárních mobilních terénních týmů s nepřetržitým provozem.

Jaká jsou největší rizika připravované transformace psychiatrické péče a jaký by měl být přínos pro pacienty a jejich rodinné příslušníky?

Přínos pro pacienty by měl být v tom, že péče jde za nimi a nemusí ji složitě vyhledávat. Pomoc dostanou ve své domácnosti a v přirozeném životě. V optimálním případě nebude zhoršení zdravotního stavu důvodem k hospitalizaci, ale k intenzivnějším návštěvám terénního týmu.

Mluvit o rizicích zatím dost dobře nejde, protože nevíme, jak vlastně ona transformace bude vypadat. Ministerstvo zdravotnictví teprve založilo pracovní skupinu, výstupy zdaleka nejsou.

Jaká je úroveň této psychiatrické péče ve srovnání se situací před rokem 1989 a se situací ve starých zemích EU. Je něco, čím péče o psychiatrické pacienty u nás vyniká?

Myslím, že dnes má pacient mnohem větší výběr lékaře, péče je přece jen lidštější, farmaka jsou novější a zatížená menším množstvím nežádoucích účinků, mnohem víc je rozšířená psychoterapie, o duševní nemoci není takový problém veřejně mluvit, existují svépomocná uživatelská i rodičovská hnutí, sociální pomoc už neznamená „zavřít do ústavu“. Tolik rozdíly oproti době před r. 89.

Srovnání se starými zeměmi EU je nemožné, protože ty země se mezi sebou velice liší, neexistuje žádný obvyklý standard EU.

Pokud bych se na to díval absolutně, v čem je u nás péče lepší než kdekoliv jinde – nic mě nenapadá. Ale jinak si myslím, že u nás je relativně slušný poměr cena / spektrum dostupných služeb.

Ptal se RNDr. Karel Vašíček

Odpovídal MUDr. Petr Hejzlar, lékař Krajské nemocnice v Pardubicích, ředitel o.s. Péče o duševní zdraví- region Pardubice

Autor: Karel Vašíček | neděle 3.2.2013 11:40 | karma článku: 10.03 | přečteno: 515x

Další články blogera

Karel Vašíček

zateplime, usetrime, nebo ne? REecall

Před nějakou dobou jsem na tomto místě zveřejnil příspěvek, že jaksi energetické úspory jsou nesmysl. Někteří čtenáři, evidentně funkčně a numericky negramotni psali v diskusi pod mým příspěvkem, jak to, že si já, jako pravý dokto

22.3.2017 v 16:51 | Karma článku: 23.27 | Přečteno: 1130 | Diskuse

Karel Vašíček

Simon Singh: Kniha kódů a šifer. Utajování od starověkého Egypta po kvantovou kryptografii

Druhá kniha britského autora zřejmě indického původu předčí jeho první knihu Velká Fermatova věta. Autor je vzděláním fyzik, který pracoval pro BBC, a věnuje se popularizaci vědy. Kniha líčí tajemnou a utajovanou historii kryptogr

21.3.2017 v 22:12 | Karma článku: 11.59 | Přečteno: 319 |

Karel Vašíček

Zateplíme, ušetříme, nebo ne?

Před nějakou dobou jsem na tomto místě zveřejnil příspěvek, že jaksi energetické úspory jsou nesmysl. Někteří čtenáři, evidentně funkčně a numericky negramotni psali v diskusi pod mým příspěvkem, jak to, že si já, jako pravý dokto

19.3.2017 v 21:19 | Karma článku: 36.84 | Přečteno: 2443 | Diskuse

Karel Vašíček

Architekt Milunič a „Tančící dům“

V těchto dnech se opět medializuje příběh architekta Miluniče, který vyprojektoval s Gehrym tzv. Tančící dům“.

28.11.2016 v 14:45 | Karma článku: 11.01 | Přečteno: 869 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Ziegler

Habsburské Rakousko bylo jazykově svobodnější než Československo

V jazykových ohledech tomu v Předlitavsku skutečně bylo. V praxi byla jeho jazyková ustavení liberálnější než následně za první republiky. Monarchie neměla stanovený úřední jazyk, kdežto Československo ano.

25.9.2017 v 19:17 | Karma článku: 17.18 | Přečteno: 676 | Diskuse

Jan Šik

Leningrad: Rusové

Ruské velení se ve druhé světové válce dopustilo při obraně Leningradu spousty katastrofálních a nesmyslných chyb. Dokázalo však být také flexibilní, vynalézavé, rozhodné a nakonec úspěšné.

25.9.2017 v 19:00 | Karma článku: 9.80 | Přečteno: 425 | Diskuse

Karel Trčálek

Německé volby, Hitler vstal z mrtvých

Silnější pokolení vyžene slabé, poněvadž vůle k životu ve své poslední formě roztrhá všechna směšná pouta takzvané humanity jednotlivců, aby na její místo nastoupila humanita přírody (islámu), která ničí slabost (Západu)

25.9.2017 v 17:22 | Karma článku: 15.53 | Přečteno: 698 | Diskuse

Dalibor Martišek

Poštovní panoptikum města šlapanického

Párkrát jsem už podlehl dojmu, že všechno, co se může stát, si dokážu představit. Proto mám rád šlapanickou poštu. Tam se totiž občas dějí věci nepředstavitelné.

25.9.2017 v 16:00 | Karma článku: 16.08 | Přečteno: 366 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Poslední role J. T.

Vstoupil jsem do dnešního (25/9) rána s těmi největšími obavami. A podvědomě očekával tu nejhorší zprávu. Protože to, co se přihodilo Janu Třískovi na mostě pro Čechy nejkultovnějším, velkou naději nedávalo.

25.9.2017 v 14:50 | Karma článku: 26.26 | Přečteno: 837 | Diskuse
Počet článků 119 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 909
Učitel, již bývalý, programátor, již bývalý, důchodce, stále, vydavatel, který se tím spíše baví, protože matematika není oborem, do kterého by hrnuli, kteří by si chtěli narejžovat, majitel jednoho z 20 či 25 tisici internetových obchodů, www.eukleides.cz/store, internetový milionář nejsem a nebudu


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.